ČSSD

Další strany: ANO - ČSSD - KDU-ČSL - KSČM - ODS - Piráti - SPD - TOP09 + STAN

Dosavadní podpora strany ochraně klimatu v EP: 42,2 %

Skupina v EP: Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D)

Hodnocení politické skupiny v EP:

environmentální + 57 % ,

klimatické 61,3 %

Manifest Green 10 podporuje

Programový argumentář ČSSD do Evropských voleb - Hodnocení programu dle Hnutí DUHA

Kandidátka

Z volebního programu

Se změnami klimatu musejí evropané bojovat společně. Je to fér k přírodě i našim dětem!

Ať si Václav Klaus říká, co chce, klimatické změny jsou faktem a nepostihnou jen vzdálené oblasti v Africe nebo Americe, ale celou planetu včetně ČR. Sucho, povodně a „bláznivé“ počasí v Česku jsou právě důsledkem klimatických změn. Některým jevům můžeme čelit, něco můžeme zastavit, něčemu se lze přizpůsobit. Ale sami to nedokážeme, musíme táhnout za jeden provaz. Evropa musí s mocnostmi jako Čína, Indie a USA hledat řešení klimatických změn. Povodně a sucho nejsou jen ojedinělým výkyvem počasí, ale trendem.

  • EU je ekonomicky a politicky silná, proto je schopna o klimatu vyjednávat s velkými hráči, jako jsou USA, Čína, Rusko nebo Indie. Jen tak budou náš názor brát vážně.
  • Pokud nechceme mít zanedlouho z jižní Moravy a později z celé republiky Saharu, musíme lépe hospodařit s vodou. Bez vody není život.
  • Musíme vrátit krajině schopnost zadržovat vodu. Zvýšit podíl organické složky v půdě. Zvýšit podíl listnáčů v lesích. Nastavit zemědělské i lesnické hospodaření tak, aby vedlo ke zvýšení biodiverzity krajiny.
  • Obnovíme rybníky, mokřady a meandry vodních toků, aby z krajiny voda odtékala pomalu.
  • Omezíme emise skleníkových plynů − podporou elektromobility a šetrných způsobů vytápění. Pokud se bude k přírodě chovat šetrně půl miliardy lidí, bude to znát.
  • Boj s klimatickými změnami není jen problémem ekologickým, ale i ekonomickým a bezpečnostním. Pokud se naplní katastrofické scénáře, bude v dohledné době Afrika neobyvatelná. Kde Afričané budou hledat nový domov? V Arábii a Iráku asi ne, půjdou do Evropy, kde mají navíc spojení z dob koloniální minulosti některých mocností.

Manifest Green 10 podporuje

Pavel Poc, lídr kandidátky

Představení Pavla Poce na volebním webu ČSSD

Pavel Poc obsadil 9. místo v hodnocení poslanců EP s největším vlivem na environmentální politiku

1. EU jako globální lídr v boji proti změně klimatu

Pokud chceme udržet oteplování pod 1,5, potřebujeme snížit emise alespoň o 55 % oproti roku 1990. Současný cíl EU ve výši 40 % k roku 2030 není dostatečný. Proti změnám klimatu se neustále mluví, ale konkrétní opatření jsou vždy zmírněna, aby nepřekážela samotné příčině, kterou je růst založený na spotřebě. Skupina mezinárodních klimatických neziskových organizací sdružených v Climate Action Network nedávno hodnotila politické rodiny v Evropském parlamentu z hlediska jejich boje proti klimatickým změnám. Jejich srovnání jasně ukázalo to, o čem se bohužel při vší politické korektnosti přestalo mluvit. V Evropském parlamentu je to skupina Socialistů a demokratů, kam s ČSSD patříme, a skupina Zelených, kdo táhnout tento boj. Lidovci a ostatní pravicové frakce jej táhnout spíše ke dnu. Nedávno například blokovali i žádost o vystoupení mladé aktivistky Grety Thunbergové na plénu, jen aby nemuseli čelit požadavkům mladé generace tváří v tvář. I to je ale odrazem pravo-levého politického boje, který je zřejmý skoro při každém vyjednávání. Pravice holt více hájí byznys a růst, zatímco levice hájí udržitelnost, zodpovědnost a ochranu životního prostředí. To, zda bude EU v boji proti klimatickým změnám dostatečně ambiciózní, se bude odvíjet od rozložení sil po květnových volbách. Voliči rozhodnou.

Některé z mých aktivit v této oblasti za posledních pět let:

2. Prosazování zdravých ekosystémů

Evropský ekosystém má vážné problémy. Já se obávám, že znečištění životního prostředí napáchalo v celoplanetárním měřítku škody, které nebudeme schopni napravit. Dnes jsou ekosystémy a různé živočišné druhy společností vnímány coby jako předměty vlastnictví či jako přírodní zdroje. Probíhající destrukci našeho životního prostředí by pomohla fundamentální systémová změna.

Některé z mých aktivit v této oblasti za posledních pět let:

  • V této souvislosti bych zmínil například přijetí nařízení o invazních nepůvodních druzích, které bylo po dvaceti letech prvním smysluplným zákonem chránící biologickou rozmanitost v Evropě. Jde o legislativu, která minimalizuje vliv nepůvodních invazních organismů na ekosystémy. Díky mé námitce, která vedla k přehodnocení seznamu druhů významných pro EU, reflektuje i situaci v ČR.
  • Povedlo se zakázat tři insekticidy z třídy neoniotinoidů, které způsobují úhyn včelstev. Opylovači nám poskytují nenahraditelné ekosystémové služby a jejich úbytek je jasným důkazem, že máme problém.
  • Aktivní podpora omezování produkce palmového oleje, který je jednou z příčin rozsáhlé devastace rozmanitých ekosystémů v tropickém pásmu.
  • Aktivní podpora udržitelného managementu a ochrany lesů. Interpelace Komise i řada návrhů napříč evropskou legislativou.
  • Člen Skupiny pro ochranu zvířat ve volné přírodě (MEPs 4Wildlife)
  • Spoluautor Usnesení o strategických cílech EU na 17. konferenci smluvních stran CITES, podané pozměňovací návrhy v rámci tohoto usnesení ohledně specifických druhů, schváleno plénem.
  • Invazivní nepůvodní druhy: díky mé námitce došlo k přehodnocení seznamu druhů významných pro EU, lépe reflektuje realitu, obsahuje druhy problematické pro ČR.
  • Spuštění pilotního projektu Monitoring pesticidů v krajině skrze včely (vytvoření testovacího protokolu, jeho zavedení v několika zemích): sehnáno 32 mil. Kč.
  • Spuštění pilotního projektu Monitoring motýlů a indikátory (vytvoření evropské databáze, zapojení Společnosti na ochranu motýlů ČR): 21 mil. Kč.
  • Zavedení pilotního projektu Lepší komunikace proti usazování a šíření IAS (spolupráce zákonodárců, správců a ostatních stran): 22,6 mil. Kč
  • Zavedení pilotního projektu dostupné IPM databáze pro farmáře s alternativami pro škodlivé pesticidy: 38,4 mil. Kč.
  • Připravuje se též projekt na Monitoring a indikátory hmyzích opylovačů (pokrytí vícero druhů: včely, motýli, pestřenky a noční motýli; a všech zemí EU),
  • Dále na Monitoring životního prostředí skrze včely (pokrytí nejen pesticidů: těžké kovy, prachové částice, těkavé organické látky, oxid siřičitý, a všech zemí, včetně ČR)
  • Dále Aktualizace Evropského červeného seznamu ohrožených druhů (data o rizicích vymírání druhů jsou teď zastaralá).
  • A také projekt proti Nelegálnímu dovozu bushmeatu do EU (analýza a fyzický monitoring v přístavech a na letištích v EU), který napomáhá vymírání ohrožených druhů.
  • Nelegální obchod: po tlaku skupiny europoslanců MEPs4Wildlife, kde jsem zakládajícím členem, EU přijala akční plán proti nezákonnému obchodování s živočichy ve volné přírodě (obchodování s volně žijícími druhy tvoří čtvrtý největší černý trh po trzích s drogami, lidmi a zbraněmi), přenesení problematiky dovozu bushmeatu do EU na úroveň EP a EK (značná část masa pochází z ohrožených druhů).
  • Obchodování se slonovinou: dlouhodobý tlak na prosazení úplného zákazu v rámci celé EU (prosazení zákazu v EP v roce 2016).

3. Čistý vzduch pro všechny

Stav životního prostředí, je otázkou sociální. Vždy, když je s ním něco špatně, důsledky dopadají zejména na nejvíce zranitelné skupiny. V nejvíce znečištěných oblastech Evropy žijí zejména nízkopříjmové rodiny a jiné zranitelné skupiny, které nemají příliš na výběr, a které se nedokáží samy efektivně bránit. Rolí sociální demokracie je hájit zájmy těch, co tahají za pomyslný kratší konec nebo na které má současný ekonomický růst negativní dopady. Znečištění ovzduší je v ČR velkým problémem, který musíme akutně řešit. Já dlouhodobě bojuji za přísné limity nebezpečných látek v průmyslu, zemědělství, dopravě i v denním životě. Je sice hezké, že v Evropské unii disponujeme nejpřísnějšími emisními limity, počet předčasných úmrtí spojených se špatnou kvalitou ovzduší dokazuje, že to nestačí. Spousta zdrojů limity splňuje, nicméně stále existuje příliš mnoho zdrojů a emisní povolenky problém neřeší.

Některé z mých aktivit v této oblasti za posledních pět let:

  • Podaná interpelace na Komisi a uspořádání konference na vysoké úrovni, podané pozměňovací návrhy v rámci zprávy o Provádění 7. akčního programu pro životní prostředí, následně schváleno plénem v březnu 2018. Viz zde.
  • Toxicita kouře: Uspořádáním dvou expertních konferencí zaměřených na problematiku toxicity kouře při hoření stavebních materiálů jsme docílili, aby se Evropská komise začala zabývat tímto faktorem v legislativě normující stavební materiály.
  • Člen Skupiny proti alergiím a astmatu (Interest Group on Allergy and Asthma), která se zabývá nemocemi spojenými se stavem ovzduší. Řada konferencí na toto téma.

4. EU jako světový lídr v oblasti čisté dopravy

Bez efektivních prostředků pro ukládání energií je přechod na zelené zdroje a čistou dopravu utopií. V EP jsme podpořili iniciativu Evropské komise “Evropská bateriová aliance” (EU Battery Alliance) založením pracovní skupiny poslanců, která tuto tezi podporuje v relevantních výborech (ENVI, ITRE, TRAN, DEVE..) a uspořádáním konference na vysoké úrovni, kde jsme představili i českou špičku v této oblasti.

Některé z mých aktivit v této oblasti za posledních pět let:

5. Rozpočet EU, který řeší globální a evropské environmentální výzvy

Současné environmentální výzvy vyžadují adekvátní financování. Proto jsem v rámci revize Víceletého finančního rámce ´14-20´prosadil pozměňovací návrhy, které měly zvýšit množství peněz pro klimatická opatření a ochranu biodiverzity. Každý rozpočtový rok podávám jako náhradník ve Výboru pro rozpočet pozměňovací návrhy, kterými se snažím dorovnat škrty Rady v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí.

6. Detoxikovaná budoucnost Evropy

Proti tomu, co nazývám „intoxikací životního prostředí“, jsem bojoval posledních deset let a budu v tom i pokračovat. Chci dostat pod kontrolu nebezpečné látky v našem životním prostředí, v potravinách, ve vodě, vzduchu i v půdě a řešit důsledky jejich působení na nás, jako je rakovina, cukrovky, poruchy plodnost a další nemoci. A taky důsledky jejich působení na přírodu, jako je vymírání zvířat a ničení ekosystému.

Jsem rád, že se věci postupně dávají do pohybu. Evropská komise by na základě mého dlouholetého tlaku měla do konce roku 2019 přijít s návrhem strategie, jak zaručit, že budeme žít v netoxickém životním prostředí a do poloviny roku 2020 bude muset řešit výskyt látek, které narušují naše hormonální funkce v produktech denní spotřeby. Rovněž se konečně pracuje na tom, abychom měli metody, jak zkoumat dopady chemického mixu na naše zdraví, které v příštích pěti letech budeme muset zahrnout do legislativy upravující schvalování chemických látek.

Některé z mých aktivit v této oblasti za posledních pět let:

Iniciace prvního komplexního přezkumu systému autorizace pesticidů v EU a poukázání na jeho mezery. Tlak na zlepšení. Koordinátor speciálního vyšetřovacího Výboru pro autorizaci pesticidů (PEST), jehož výsledkem je skoro stovka doporučení, jak systém zlepšit, aby lépe chránil životní prostředí i lidské zdraví za předpokladu udržení zemědělské produkce.

    • Autor námitek proti reautorizaci glyfosátu, díky kterým nebyl schválen automaticky na dalších 15 let, ale pouze na 5 let (konec platnosti 2022).
    • Azbest v evropských městech – interpelace Komise i Rady - http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/P-8-2018-006206_CS.pdf, http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/E-8-2018-006205_CS.pdf
    • Prosazení co nejnižších limitů toxického kadmia a dalších těžkých kovů v minerálních hnojivech a zjednodušení přístupu ekologických hnojiv na evropský trh v rámci nařízení o uvádění hnojivových výrobků na evropský trh.
    • Autor dvou námitek a následných usnesení proti udělení povolení k používání bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP), které by mohly ukončit výrobu toxického změkčovadla plastů v EU a v ČR.
    • Legislativa týkající se perzistentních znečišťujících látek: tlak v Evropském parlamentu, aby koncentrační limity látek nacházejících se v PVC, byly co nejnižší (tzv. nařízení POPs) a aby došlo ke zrušení recyklačních výjimek na bromované zpomalovače hoření.
    • Autor námitky a následného usnesení proti prováděcímu nařízení Komise ohledně uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, kterým se obnovuje schválení účinné látky bentazon.

7. Čisté oběhové hospodářství: používejme méně zdrojů a harmonizujme zákony týkající se chemikálií, výrobků a odpadů

Je potřeba změnit koncepci našeho hospodářství tak, aby faktory, jako je účinné využití zdrojů, opětovné využití nebo recyklace materiálů, byly klíčovými prvky výrobního procesu. Jako nejefektivnější se však stále ukazuje vzniku odpadu předcházet. My jsme si bohužel zvykli odpady „řešit“ tím, že ho vyvážíme za hranice. Třídění se stalo mantrou naší společnosti, aniž bychom si uvědomili, že třídění není předpokladem recyklace. Problém jsme tím ve skutečnosti nevyřešili, jen jsme jej přesunuli na druhou stranu planety, odkud se nám facka vždy vrátí.

Recyklace je dnes bezesporu nezbytná, ale ne za cenu, že se nám do oběhu budou vracet nebezpečné látky, kterých bychom se měli zcela zbavovat. A už vůbec nesmí vést k tomu, že se budou nacházet v produktech, jako jsou dětské hračky nebo kuchyňské pomůcky. Tím se ale opět vracím k tomu, že musíme primárně snížit množství jedů kolem nás.

Bylo by ovšem dobré, aby zesílil také tlak na standardy a uzavření evropského trhu zboží, u kterého dodržovány nejsou. Jestli můžeme odmítnout zboží pocházející z dětské práce, můžeme stejně odmítnout zboží, při jehož výrobě je poškozováno životní prostředí. Věřím, že se EU touto cestou dříve nebo později vydá.

Mé aktivity v této oblasti za posledních pět let:

    • Desítky podaných pozměňovacích návrhů v rámci celého odpadového balíčku. Snaha zamezit recyklaci výrobků obsahujících škodlivé látky.
    • Stínový navrhovatel stanoviska k návrhu nařízení, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh (legislativní balíček Cirkulární ekonomiky) - autor dobrovolného značení nízko-kadmiových hnojiv, prosadil co nejnižší limity a zlepšení přístupu na trh pro organická hnojiva.
    • Podané návrhy v rámci Uplatňování nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami, které nesmí obsahovat zdraví nebezpečné látky narušující správné fungování endokrinního systému, nanomateriály nebo těžké kovy.
    • Pořádání několika konferencí. Např. na téma cirkularity plastů http://ebcd.org/event/towards-circular-plastics-bridge-existing-gaps/ a Recyklace v oběhovém hospodářství http://ebcd.org/event/recycling-circular-economy-roles-opportunities-challenges/

8. Transparentnější, demokratičtější a zodpovědnější Evropa

Transparentnost na evropské úrovni se daří zlepšovat, zamést bychom však měli na „domácím dvorku“. Tj. na úrovni zástupců členských států, které v komitologii, která ze spolurozhodování vylučuje Evropský parlament, rozhodují o našem zdraví i životním prostředí. Potichu za plentou bez jakékoliv odpovědnosti. Výsledky rozhodování v komitologii i neochota členských států odtajnit, jak rozhodují, mně utvrdily v názoru, že je třeba tento postup zcela odstranit. Členské státy bohužel posílení demokratické kontroly odmítají a naším jediným nástrojem jak upozornit na problémy s ním spojením, je náročný proces námitek.

  • Nedávno jsem jako stínový zpravodaj k nařízení o Transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci (tzv. obecné potravinové právo), která pozměnila i sektorovou legislativu v oblasti GMOs, pesticidů, nových potravin, tzv. éček, „potravinových materiálů“, jsem prosadil včasný přístup veřejnosti k informacím Evropského úřadu pro bezpečnost potravin procesu hodnocení rizika látek v potravinách; konec zatajování negativních dopadů látek ze strany výrobců; záruku, že nedojde k narušení přístupu k informacím na vyžádání a Aarhuské úmluvy; do úvodních prohlášení se mi podařilo prosadit, aby orgány veřejné moci informovaly o případech záměrného porušení unijních předpisů spáchaných podvodnými nebo klamnými praktikami, které by mohly představovat riziko pro zdraví lidí i zvířat, a aby ukázaly na dotčené výrobky.

9. Obchodní dohody, které jsou v zájmu lidí a ne velkých podniků

Já osobně nehodnotím Evropskou unii perspektivou institucí a struktury, ale z hlediska její funkce. Debaty o tom, zda by EU měla nebo neměla směřovat k federaci, mi proto přijdou odtržené od reality. Podle mě je potřeba EU reformovat tak, aby bylo při každém hlasování zřejmé, že slouží občanům, ne velkým firmám a byznysu.

10. Udržitelná Evropa, která respektuje limity planety

Současné tempo spotřeby je neudržitelné. Jde o otázku toho, co po sobě chceme zanechat svým dětem. Musíme se vyhnout přenášení nepřiměřené zátěže na budoucí generace, což nám dává povinnost chovat se k planetě a jejím omezeným zdrojům odpovědně.